Hazel

Probudila jsem se v Yvettině ordinaci. Poprvé od chvíle, kdy jsem se probrala z nemoci, jsem byla sama. S hlubokým povzdechem uspokojení jsem se na lůžku protáhla a posadila se. Byl to asi ten nejlepší spánek, jaký jsem za dlouhou dobu měla.

„Dobré ráno,“ pozdravila mě Yvette, když přicházela chodbou. Byla oblečená v županu a kartáčovala si vlasy. „Většinou nejsem zvědavá, ale tvoje vlasy..