Hazel

Vzhlédla jsem, když mé jméno zavolal ženský hlas. Vypadala o něco starší než ten předchozí chlápek a zářivě se usmívala. Lyra k ní kejvla. „Běž. Ještě si popovídáme dost.“

Přikývla jsem a následovala tu ženu v naději, že bude laskavější, než byl ten muž. Zavedla mě do své kanceláře, která byla útulná, s měkkými přecpanými pohovkami a lustrem z pestrobarevných drahokamů, který po místnosti ro