Hazel

"Ale---"

Vklouzl do uličky a já uviděla záblesk světla. Pak už jsem neslyšela nic. Auto proklouzlo kolem uličky a ta byla prázdná. Musel k odchodu použít svůj portál. Svalila jsem se zpátky na sedadlo a podívala se na tašku. Přesto jsem se nedokázala přestat usmívat. Bylo mi teplo. Když jsme dorazili k budově, zamířila jsem nahoru do svého pokoje. Tara vykoukla ze dveří s lišáckým úsměvem.