Hazel

Několik okamžiků na mě zírala. "Dala jsem ti dar, a jestli si myslíš, že ho nepřijmeš s vděkem, jen si to sama ztížíš."

Přimhouřila oči. "Nebuď hloupá, Hazel. Máš moc jen proto, že jsem to dovolila."

"Tak si ji vezmi."

Oči se jí rozšířily. Vypadala, jako by nečekala, že tohle řeknu. Pak se její výraz změnil v něco, co by mělo působit mateřsky, ale připomnělo mi to jen mou adoptivní matku těs