Hazel

Odešli jsme z kavárny a jeli zpátky do sídla smečky. Loučení trvalo déle, než jsem si chtěla přiznat, a já jsem rychle použila svůj Přemisťovací prsten, abych se se všemi svými taškami přesunula do Chloiny budovy. Nastoupila jsem do výtahu a na rtech mi pohrával zasněný úsměv. Den to byl zábavný, ale na jeho konci… nedokázala jsem se zbavit toho tepla, které se mi usadilo v hrudi, vzpomínky