Maximus

Dech se mi zadrhl v krku v nevíře a naději, kterou jsem nemohl popřít. Srdce mi bušilo o hruď. Řasy se jí zachvěly. Cuklo jí obočí. Corbin ztuhl, naklonil se blíž a zadržel dech.

Pak se jí oči s třepotáním otevřely. Teď byly jiné, tůně roztaveného hvězdného svitu, třpytící se jasnou zelení jako čerstvá tráva. Zachytil jsem vůni něčeho jako jaro v hlubokém prastarém lese, která z ní stoupal