Hazel

Ranní slunce, šibalské mrknutí skrze žaluzie, malovalo na naší posteli zlaté pruhy. Zalezla jsem hlouběji do hřejivého Dantova objetí, rytmické zvedání a klesání jeho hrudi mi bylo uklidňující ukolébavkou. Přejel mi rukou po bedrech. Teplo jeho odhalené kůže na mé vyslalo mým tělem jiskru rozkoše. Tiše a spokojeně mi zabručel do vlasů.

„Vstávej,“ zabručel Dante. Políbil mě na temeno a natoči