Valeria teď nevěděla, co má očekávat. Skelzla pohledem po svém usmívajícím se druhovi, ačkoli ji zajímala hlavně Dravenova reakce. Připadal jí napjatý, rty měl stažené a ruce v kapsách kalhot. Nicméně, když se jejich oči střetly, koutky jeho rtů se roztáhly do malého uklidňujícího úsměvu a ona instinktivně věděla, že se mezi nimi zatím nic nezměnilo.

"Takže?" naléhal na ni Preston a potřásl svým