Vittorio Del Carlo

Dalšího rána jsem se vydal dolů, připravený na den plný nekonečného papírování. S nadějí, že se Barrett, ten zkurvysyn, rozhodne držet dál a nepřijde na další neohlášenou návštěvu.

Udělal jsem si kávu v kávovaru a vyhlédl ven velkými francouzskými dveřmi, přes které byl výhled na křišťálově klidné jezero. Můj zrak padl na Elenu; seděla venku u stolu s notebookem.

Podíval jsem se