Elena Vázquez

Pár hrubých rukou mě srazí dolů k drsné dřevěné podlaze, ruce mám stále svázané za zády. Bolestně jsem zasténala, když moje žebra narazila na zem. Bůh ví, že můj obličej musí vypadat zkurveně příšerně.

Tepání v mé paži nepřestávalo. Když na mě ten muž vystřelil, kulka mi jen škrtla o biceps a po látce košile mi stékala krev. Druhý výstřel mířil vedle mého těla a já stále slyším, jak