Elena Vázquez

„Jsi tak krásná. Tak nádherná,“ zašeptal Vittorio, vzhlédl ke mně, zatímco své jemné rty tiskl na mou kůži. „Tak dokonalá.“

Tělo se mi prohřálo a já se nechala uctívat Vittoriovýma rukama. Milovala jsem každou chvíli, ztrácela se v jeho slovech.

Bylo těžké odvrátit zrak od té lásky a obdivu v jeho očích.

„Tohle ti sundám,“ řekl mi a prsty přejel po lemu mých kalhotek. Přikývla jsem,