Elena Vázquez

„Jen přemýšlím...“

„A o čem?“ Ruka kolem mého pasu se mi pevněji sevře, jak si mě přitáhne blíž. „O věcech.“

Pevně mi stiskne zadek. „Eleno.“

Než odpovím, trochu se zasměju. Otočím se a nahnu se k němu, abych mu to pošeptala do ucha. „Jen přemýšlím, jaké by to asi bylo mít tě zase v sobě.“ Kousnu se do rtu.

Zasténá, pak si mě otočí a natiskne si můj zadek na svůj rozkrok. Popadne mě