Elena Vázquez

Pusť ho.

Na jeho povel mi ztvrdly bradavky. Upustila jsem ručník a stála před ním úplně odhalená.

Vzal si chvíli na to, aby si mě prohlédl, a jeho oči zanechávaly ohnivou stopu, jak bloudily po mém těle.

„Mmmm,“ zavrčel souhlasně. Vyrazil ke mně jako šelma a já stála nehybně, v očekávání jeho doteku.

„Dělám si starosti o tvé rameno, Vitto. Měl bys to brát s klidem,“ pískla jsem, když