Elena Vázquez

~o jedenáct měsíců později~

„Běž do prdele, Vittorio!“ zaječela jsem a drtila mu ruku ve své. Po tváři mi stékaly kapky potu a Vittorio se na mě shora zubil. Vrhla jsem na něj ten nejvražednější pohled. Měl kurva drzost na mě cenit zuby, zatímco já tlačila ne jedno, ale hned dvě děti ze své vagíny.

„Jen si křič, jak chceš, amore. Já nikam nejdu,“ ujišťoval mě a palcem hladil mou zaťa