Byla tu znovu. Stála před dveřmi do alfovy kanceláře. Stávala se z toho teď rutina – ta pomalá cesta dlouhou chodbou, svíravý pocit na hrudi, když dorazila k těžkým dřevěným dveřím, a tíha doléhající na její ramena.

Posledních pár dnů jí připadalo, jako by se její život zúžil na tuhle jedinou chodbu, tyhle jediné dveře a jedinou místnost, kterou pokaždé opouštěla zlomenější než předtím.

Zdálo se j