O něco později se Ronan vrátil do chatrče. Jeho kroky na dřevěné podlaze byly nepravidelné. Jeho výraz byl strnulý, obvyklý klid vystřídalo něco syrového — úzkost, zneklidnění a stín pocitu, který Silas nedokázal tak docela pojmenovat.

Silas, který stál u okna se zkříženýma rukama, vzhlédl a přimhouřil oči. „Co se ti stalo?“

Ronan zaváhal u dveří, ruku nechával ležet na klice, jako by se měl každo