Cressida

Kráčela jsem sem a tam po podlaze z tvrdého dřeva v obývacím pokoji sídla smečky. Mé bosé nohy měkce našlapovaly na hrubě tkané koberce, ale ticho uvnitř domu bylo ohlušující. Vzdálenost tlumila děsivý řev a bolestné vytí, jež se rozléhaly temným lesem, a přesto se mi stále ozvěnou zařezávaly přímo do morku kostí. Každý ten divoký zvuk se mi drápal do mysli. Hruď mi svírala dusivá úzkost,