Kaelen

„Slyšíš to?“ zeptal se Carden,

Soustředěně jsem naslouchal, ale nevšiml jsem si ničeho neobvyklého.

„Zní to jako klid a mír. Proč nevyrazíš ven?“ Povzbudil mě, když dopil svůj čaj dřív, než já.

„Ne, je zraněná, potřebuje mě,“ zamumlal jsem.

„Na smečku můžu dohlédnout já.“ Ukázal na sebe.

„Dokonce i můj vlk s tím nesouhlasí,“ zabručel jsem.

„Jak dlouho už to je, co jsi pustil Varkose ven?“ B