Zarek

Moje družka mě zlehka udeřila rukou do holé hrudi a došlo mi, že asi potřebuje pomoct do schodů. Šli jsme nahoru Věží 3, ale ta byla ze všech věží, které jsme zatím prošli, nejméně hotová.

Jemně jsem ji zvedl a slyšel, jak se jí zrychlil tep.

„Děkuju,“ řekla rozpačitě.

„Kdykoli, drahá,“ řekl jsem s nepatrným úsměvem. K tomu být Alfa druhem patří určitá dávka hrdosti. Její chvála působí lépe