Zarek

Když odmyslím všechny ty královské pocty a kontaktovanou rodinu, moje družka se mi podívala do očí. Nedokázal jsem před ní skrýt, jak jsem nervózní, a z jejího postoje – byla mírně předkloněná a měla překřížené paže – se mi stáhlo hrdlo. Možná si to přímo nepamatuje, ale vždycky takhle stála, když věděla, že buď něco chystám, nebo že mám nějaký šílený nápad...

Nemohl jsem promluvit.

„Chtěl j