Arthur necítil žádnou radost, ale spadl mu kámen ze srdce. Už mu nikdo nebude špinit pověst. „Byl jsem moc na cestách a přestal jsem dohlížet na její charakter. Je to moje chyba.“

Maxwell dal do kopie studijní oddělení a dolil Arthurovi kávu. „Některé děti jsou prostě prohnilé. Tu nezměníte. Ale nakonec jste ten nádor odřízl. Dobře jí tak a chtělo to odvahu. Jestli cítíte vinu, možná jí dohoďte ně