„Ááá,“ vykřikla Serena ostře a se vztekem.

Popadla ze stolu křišťálovou sklenici a mrštila s ní o konferenční stolek. Sklenice se roztříštila s pronikavým, ohlušujícím třeskem.

Červená tekutina, ať už džus, nebo krev, vystříkla na její krémovou sukni jako zlověstný květ, který zničehonic rozkvetl.

Zírala na krev vinoucí se jí po dlani a najednou se začala smát. Ten zvuk začal jako tlumený vzlyk a