Noc byla černá jako inkoust a halila přísně střeženou věznici na okraji města.

Studené železné mříže dělily cely na mrňavé klece a vzduch byl prosycen dusivým pachem rzi, dezinfekce a zoufalství.

V Dorianově samotce neběželo žádné světlo. Jen měsíční svit proklouzával úzkým oknem s mřížemi a vrhal na podlahu chladnou stříbřitou kaluž.

Dorian se krčil v rohu, ránu na zápěstí už měl z větší části zh