„Paní!“ vyhrkla Roxie.

Číšník se uklonil a ve velké panice se omlouval. „Omlouvám se, strašně se omlouvám!“

Vivienne hbitě vytáhla kapesník, otřela si ruku a s úsměvem řekla: „Nic se neděje, můžete jít.“

Gideon se na ni podíval. „Požádal jsem někoho, aby připravil šaty pro případ, že by se něco takového stalo. Myslím, že by vám měly perfektně padnout, slečno Cedricová. Banket přece ještě zdaleka n