Vivienne ani nevěděla, kdy k tomu došlo, ale v okamžiku, kdy si to uvědomila, neměla už v očích nikoho jiného než Gideona.

Když Gideon dovařil snídani, Vivienne si podepřela bradu dlaní a toužebně se na manžela zadívala: „Miláčku, když vidíš, jak moc jsem s tebou včera v noci i dnes ráno spolupracovala, neměl bys už konečně říct ano?“

Gideon jí položil na talíř volské oko a odpověděl: „Zvážím to.“