Když Matteo domluvil, vytáhl telefon, nastavil hlasitost na maximum a hodil ho na postel.

Jakmile pokoj naplnil zvuk nahrávky, Vivienina tvář přešla z bledé do zelené a pak opět do popelavě bledé.

V panice mrštila telefonem o zem a vykřikla: „To jsem nebyla já! To ona! To ona na mě ušila boudu!“

Arthur vyrazil kupředu dřív, než stačil starý pán Sinclair cokoli udělat, a zařval: „Jak ses opovážila