‚Tohle přece není úsměv bratra věnovaný sestře. Takhle se na sebe dívají milenci. Že by to vůbec nebyla sestra pana Sinclaira? Mýlila jsem se snad celou tu dobu?‘

Jakmile odešli, Joanna se posadila na okraj postele, založila si ruce na prsou a prohodila: „Takže vy přece jen dokážete někoho odmítnout, pane Sinclairi.“

Orion jedl jídlo, které mu přinesla, a tiše se uchechtl. „No, tvou žárlivost cítí