**Pohled Rosalie**

Zvony na palácových věžích hlasitě zvoní, ale přes křik vyděšených lidí, kteří pobíhají kolem a snaží se uniknout z uzavřeného prostoru, přes dunivé mužné hlasy králů a velitelů vyřvávajících rozkazy a přes rachot srážejících se kovových zbrojí jsou sotva slyšet.

Z každé štěrbiny obří dvorany se vynořilo moře černých, vytáhlých stvoření, která lze popsat jedině jako výtvor choré