Roland řekl: „Eleno, myslím, že bys měla zavolat svému otci. Ty že s námi vedeš schůzku? To je k popukání.“

Několik členů představenstva se k Rolandovi přidalo a zasmálo se, jako by Elena právě řekla nějaký vtip.

Elena na ně upírala ledový pohled. Neřekla ani slovo, dokud se nepřestali smát. Pak se lehce usmála a řekla: „Proč se nesmějete dál? Už jste skončili?“

Rozhlédla se po místnosti a pak ze