Jakmile Declan odešel, na recepci to vřelo.

„Jsem ztracená. Proč jsi mě nevarovala dřív?“ Sylvia, přistižená při činu, jak snídá u stolu, byla naprosto zoufalá.

‚Proč mám takovou smůlu? Jím u stolu jen občas a pan Prescott mě nějakým zázrakem nachytá. Taková smůla,‘ pomyslela si.

„Varovala. Vteřinu poté, co jsem si ho všimla, jsem tě poplácala a přitom hleděla přímo do těch jeho pronikavých očí, n