Teplo Declanových doteků bylo konejšivé, až tak, že si Elena na kratičký okamžik přála, aby k ní mohl zůstat takto přitisknutý navždy. Ale rozum rychle převládl.

Lehce ho od sebe odstrčila a její tón byl lhostejný. "To nic není. Jen děti kopou." Ruka jí sklouzla na břicho, v očích se jí mísilo podráždění s něhou. "Jsou den ode dne divočejší. Vzbudily tě?"

Pomyslela si: ‚Odkdy má Declan tak lehké s