Colton se zhluboka nadechl a snažil se neplakat. Energicky přikývl. „Dobře, chápu.“ Po těch slovech vytáhl ze svého malého školního batohu klíč a bankovní kartu a podal je Eleně.

Elena se zmateně podívala na věci, které jí Colton podával.

Colton jí to vysvětlil: „Tenhle malířský ateliér patří tobě. Můžeš sem přijít malovat, kdykoli budeš chtít. Tahle bankovní karta je pro tebe a sestřičky na živob