Declan vytušil její záměr a pod záminkou, že sahá po ubrousku, se nenápadně odsunul. „To není nutné. Nechtěl bych tě obtěžovat každý den. Tohle jednou bohatě stačí.“

Harper se naklonila dopředu, ale nenarazila na nic; jen tak tak se včas zachytila opěradla židle, aby se vyhnula trapnému klopýtnutí.

Když si všimla, že se Declan nenápadně stáhl, zamračila se a přemýšlela: ‚Vyhýbá se mi?‘

Když si Dec