Když odcházeli z nemocnice, Declana najednou něco napadlo. Naklonil se blíž k Eleně a navrhl: „Eleno, co kdybychom se dnes večer vrátili na sídlo? Jinak mě táta zase seřve.“

Conrad o úspěšné žádosti o ruku ještě nevěděl. Kdyby Declan jel sám, aby se o ty dobré zprávy podělil, určitě by si vyslechl své. Ale kdyby vzal s sebou Elenu, byla by to jiná písnička.

Elena se na chvíli zamyslela a došlo jí,