***Hazel***

Rozhostí se mezi námi ticho.

Gideonův hlas je tichý, když znovu promluví. "Viděli vás někdy vůbec doopravdy?"

Zavrtím hlavou. "Ani ne. Líbilo se jim, co dokážu. Co jsem jim ulehčila. Ne... já."

Jeho pohled potemní. Ne vztekem na mě. Na ně.

"A když jste přestala dávat?" zeptá se.

"Naštvali se," odpovím. "Byli zmatení. Jako by se porouchal stroj."

Tehdy k němu vzhlédnu. "To je ten důvod,