***Hazel***

Ruka mi silně třese ramenem.

Silně.

„Hazel. Hazel. Vstávej.“

Zasténám do polštáře, napůl zamotaná v dekách. Připadá mi, jako by byl můj mozek pořád někde pod vodou, na pomezí mezi spánkem a tím, co se to kčertu stalo dneska v noci.

„Jocelyn,“ zamumlá Gideon někde za mnou, hlas zhrublý spánkem a podrážděním. „Jestli tohle není ohrožení života—“

„To je!“ zasyčí Jocelyn. „Vstávejte!“

Otev