***Gideon***

Stále na to myslí.

Stále se toho drží.

Přistoupím blíž. Tentokrát pomaleji. Rozvážněji.

Dokud nestojím přímo před ní.

Pak se snížím. Kleknu si před ní.

Okamžitě to změní dynamiku.

Dostává mě to na její úroveň.

Strhává to její pozornost přesně tam, kam chci.

Mé ruce zlehka spočinou na jejích stehnech, těsně nad koleny – ne majetnicky, to ještě ne, jen aby ji ukotvily.

„Tím,“ řeknu tiše