***Hazel***

Do místnosti vrazí ticho.

Těžké.

Napjaté.

Preston se nepatrně pohne, zjevně si uvědomuje, že do tohohle mu nic není, zatímco Gideon mlčí, ale cítím, jak se na mě teď upírá jeho pozornost. Pozoruje mě. Hodnotí.

Max si s povzdechem projede rukou vlasy. „Hazel, tak jednoduché to není.“

„Vlastně,“ opáčím a přistoupím blíž s pevnějším stiskem ručníku, „je.“

V očích se mu zablýskne frustrace