***Gideon***

Můj pohled padne na Hazel a na jednu nebezpečnou vteřinu zbytek místnosti zmizí.

Pořád stojí za svým stolem. Krémové šaty. Vlasy trochu rozcuchané stresem. Oči ostré navzdory únavě, která se pod nimi skrývá.

Bože. Já tu ženu miluju.

To uvědomění mě zasáhne tak silně a nečekaně, že mě to málem vyvede z rovnováhy.

Protože i teď, i když je na mě naštvaná. I když je citově zraněná. I když