„Jak to myslíš?“ zeptali se oba ustaraně, jak pán stínů, tak lidský král. Neuniklo jim zoufalství v hlase ledové královny, který se třásl s každým slovem, jako by ji to vysávalo.

Aby někdo tak mocný a s tak silnou vůlí, jako ona, zněl nejen tak zoufale, ale také slabě a vyčerpaně, bylo pro oba muže v místnosti, kteří ustrašenýma očima zírali na černou knihu, víc než alarmující.

„Stalo se něco běhe