Dívka vstoupila do pracovny jako tichý stín, její ladné kroky byly stěží slyšitelné, i když v pracovně vládlo ticho. Místnost rozhodně nebyla malá, ale její dlouhé a hbité nohy spolykaly vzdálenost v mžiku a postavila se před krále a princeznu.

Henry zvedl obočí nad dívkou, která se místo řádné úklony – s jednou nohou před druhou, pokrčenými koleny, prohnutými zády a skloněnou hlavou – pouze lehce