Zatímco na zadním dvorku seděla na klenutém mostě přes jezírko půvabná žena a její pohled utkvěl na rybách plovoucích ve vodě.

Nohy se jí houpaly ve vzduchu a prsty u nohou občas zčeřily hladinu vody.

Zalitá teplým slunečním svitem připomínala vílu, která vám bez námahy bere dech. Dokonce i barevné květy v zahradě ve srovnání s ní bledly.

Ozvalo se šplouchnutí, jak žena hodila do jezírka hrst ryb