Uprostřed noci nebe zaburácelo hromem a přivalila se temná mračna. O chvíli později vypukla prudká bouře a na zem dopadl ohlušující déšť.

Cordeliino křehké tělo to nakonec vzdalo. Nikdo by si nepomyslel, že ji srazí k zemi jen pár dešťových kapek.

Zhroutila se na mokrý kámen, schoulila se, třásla se a zakrývala si uši, aby vytěsnila hrom, zatímco si pro sebe mumlala:

„Tatínku... Gideone... vy mě n