Poté, co byl sešit odnesen k dalšímu vyšetřování, zůstali v kanceláři opět jen Cordelie a onen důstojník středního věku.

Cordelie byla stále ještě trochu zadýchaná a pohled měla upřený z okna. Polední slunce jasně zářilo. Věděla, že zkouška už je ve své polovině.

Z čela jí stékaly krůpěje potu, stahovaly se do koutků očí a pak kapaly z tváře.

Zdálky to téměř vypadalo, jako by plakala. Husté tmavé