„Duch“ na obrazovce ukázal na červenou zeď a černé nehty byly na její mrtvolně bledé kůži obzvlášť nápadné. „Tohle je šťáva ze všech červených květin, které jsem našla.“

Znělo to, jako by mluvila sama k sobě, ale Cordelia věděla, že po ní žádá vysvětlení.

Když se ale podívala dolů a uviděla stopy na svých zápěstích svázaných provazem a vzpomněla si na nekonečné drncání na cestě, Cordelia se na Imo