Desmond k dítěti trpělivě promluvil. „Zavolám svému bratranci, aby ti chvíli dělal společnost. Potom tě vezme domů, ano? Neboj se, je tu doktorem.“

Callum však nechtěl, aby Desmond odešel. Pevně se ho držel, jako by byl Desmond jediným zdrojem útěchy na tomto neznámém místě.

Desmond si povzdechl. Stále měl na práci naléhavé záležitosti. Kdyby byl Callum jeho vlastní dítě, trpělivě by s ním zůstal.