DECLAN

Byl jsem ve své vazební cele, hlavu opřenou o chladnou zeď, oči pevně zavřené, zatímco jsem se topil ve vlastních myšlenkách. Náhle dveře tlumeně osvětlené místnosti zavrzaly a já instinktivně otevřel oči, očekávajíc, že uslyším ta známá slova: "Máte návštěvu," jak se z toho už stala rutina. K mému příjemnému překvapení jsem se však dočkal mnohem lepších zpráv.

"Jste propuštěn," oznámil mi