„Myslel jsem, že jsme to probrali, zlato. Říkal jsem ti, že to vyřeším. Nemusíš si s tím dělat starosti.“

„Jak ode mě můžeš čekat, že si nebudu dělat starosti? Pravda je, že se od toho snažím odvést myšlenky, ale stejně mě to trochu trápí. Byli jsme tam uvnitř a tak hezky jsme si povídali s naší dcerou, ale ty ses musel omluvit, abys přijal ten hovor.“

„Chci říct, bude to mít vůbec někdy konec?!“