Princovy stíny vtrhly dovnitř oknem a pohybovaly se s tak neuvěřitelnou rychlostí, až v Kaelině zorném poli působily jen jako rozmazané šmouhy. Zdály se být pouhými pohybujícími se kusy kůže vymalovanými do tvaru lidí, kteří svižně vrhali šipky a nože na stráže Šarlatových draků.

Kaelia se nemohla pohnout.

Krev měla strnulou jako kov, končetiny zmrzlé jako led, a přesto její mysl uháněla o závod a