Pohled Valerie

„Arthure...“ zamumlala jsem jeho jméno a polekaně cukla.

Zíral na mě, hněv z jeho očí pomalu vyprchával a stisk na mém zápěstí povoloval.

Nevím. Cítila jsem se zaskočená. Jen mě zastavil, abych se nedotýkala obrazu, který mě tak uchvátil, ale měla jsem pocit, že se za tím skrývá něco víc.

„Promiň. Já jen...“ odmlčel se a pevně zavřel oči. Jemně mi stiskl ruku, políbil mě na zápěstí